O nás

Masáro – jinak už Martinu Masaříkovi nikdo ani neřekne. Ne každý ale ví všechno. Třeba že na první pohled drsný Masáro holduje rodině, lidové gastronomii a sportu. Nebo že je v pravém slova smyslu dříč, který toho moc nenaspí. Dnes totiž spravuje 11 podniků v Uherském Hradišti a okolí a hodně ho to baví. Nemá problém opravit televizi, vyčistit pípu a rád se zapojuje do kamarádských debat s hosty.
Přibližte si jeden podnikatelský příběh a projeďte si

REGIONÁLNÍ GASTROTOUR DE MARTIN MASÁRO

1982 – 1988

KE KOŘENŮM

K podnikání a jídlu měl Martin Masařík kladný vztah od malička. Měl rád drobné zvířectvo, které si pro potěšení choval a na burze prodával už od 8 let. Ve 13 zase zvládl, ke svému vlastnímu překvapení, svoji první zabijačku. Šlo mu to od ruky a nebál se práce, takže jeho dovedností využívala i širší rodina. Tempo životních kapitol se ubíralo v podobném gastronomickém duchu.

1988

DĚDA

Ve čtrnácti nastoupil na školu. Tématicky si vybral obor kuchař/číšník. Už tehdy si pohrával s myšlenkou o vlastní hospodě. Jeho děda mu dokonce občas sliboval, že mu ji pořídí. Jenže to byla spíš záminka, aby jeho vnuk víc makal a snažil se. Sen o hospodě se ale nerozplynul, naopak, určil pracovní směr.

1989-1990

V RÁJI

Studentská praxe pak probíhala v tehdejším Ráji (Restaurace a jídelny). Další pracovní štace (u VaK) měla na jeho životní příběh zásadní vliv. Potkal při ní svého kuchařského guru a parťáka Víťu.

Víťa provozoval Klec, malou pivnici u zimního stadionu. Právě v ní začal Martin po večerech obsluhovat. Výčep, pivo, lidi, kontakt – tato kombinace ho nadchla. Ještě víc, než vaření.

1994

ŠPICA

Další práci si našel ve Starém Městě, v hospodě Na Špici. Díky provozní Renatě toho hodně pochopil, nejen o řemeslu, ale i o životě. Mimo práci na place pokukoval po temném nevyužitém baru. Napadlo ho jej znovu oživit. A možná proto, že měl odvahu a makat do rána pro něj nebyl problém, tak se zadařilo a bar úspěšně rozjel. Získal tak své první podnikatelské zázemí. Bar Na Špici funguje dodnes (i když už není jeho).

1996

ZLATÁ NAPAJEDLA

V roce 1996 to na chvilku zkusil v jiném oboru. Otevřel si zlatnictví v Napajedlích. Jenže podnikání, kdy vám někdo každou chvilku obchod vykrade, asi přestane bavit i zaryté nadšence. Ani Martina zlaté obchodování nenadchlo.

Zato ho dost zaujala nedaleká pivnice s vinárnou – napajedelský Vagon. Po krátkém váhání si ji pronajal a ještě k ní vybudoval diskotéku. Tak vznikla první provozovna Masaro – Vagon.

1999

ZNOVU VE STARÁKU

Díky veřejné soutěži získal do nájmu restauraci Viktorka. Šel do toho s nadšením a přibral mladšího bráchu. Ten ale jeho restauratérské nadšení nesdílel. Ne každý vydrží sedět s hosty až do rána. Takže to Martin táhnul sám. Procházka růžovým sadem to rozhodně nebyla. Střídání kuchařů, boje s konkurencí, tlaky na zvýšení nájmu. Postupně mu docházelo, že potřebuje něco vlastního. Čím dál víc měl jasno v tom, že starat se o lidi, točit pivo, být v živém kontaktu se zákazníky bude to pravé i do budoucna. Zkrátka už se slušně zorientoval v tom, jak to gastronomii chodí…

2001

RO(C)KOVÉ BOJKOVICE - O DALŠÍ HOSPODU VÍCE

Vhodný objekt ke koupi našel v Bojkovicích. Otevřel se mu další potenciál a chuť do práce mu nechyběla. Bývalý komunál zrenovoval a postupně vybudoval pivnici, diskotéku, rokový klub a restauraci. Na světě byla druhá stálice značky Masáro.

2005

PIVNICE MALENOVICE

Už jako zkušený mazák objevil nefunkční obchůdek se zeleninou v obytné zóně v Malenovicích. Poptávka po občerstvení a přátelském klábosení bývá na sídlištích vysoká. Tak vznikla další pivnice – Malenovické Masáro. V pořadí třetí stabilní podnik.

2007

V PRÁCI JE DOMA – ŠTĚPNICE

Zbývalo už jen vybudovat pevnou základnu a zúročit nabyté zkušenosti. Koupil tedy opuštěné sídlo Sběrných surovin ve Štěpnicích a postupně ho proměnil v pivnici, restauraci, ubytovnu. Nádherný výhled na Buchlov a řeku Moravu Martina okouzlil natolik, že k objektu přistavěl rodinný dům. Rodinu i práci má dneska po ruce, doslova.

2009

POKRAČOVÁNÍ V KOJETÍNĚ

Když porozumíte souvislostem a tomu, jak co funguje, můžete pokračovat v podnikání. Třeba tak, že vybudujete z chátrající budovy bývalých potravin další pivnici. A vzniklo kojetínské Masáro.

2013

STAROMĚSTSKÉ MASÁRO

Do třetice všeho dobrého trochu matematiky: 6 x 1/6 budovy (kterou postupně odkoupil) dala dohromady další celou, tentokrát už vlastní, restauraci – Staroměstké Masáro. Restaurace s pivnicí funguje ve Starém Městě od roku 2015. Je to jedna ze základen pro rozvoz jídla.

2016

ZLÍNSKÉ PIVOVARSKÉ MASÁRO

Člověk obklopený pivem různých značek může začít snít o vlastní pivovarské restauraci. Příležitost si vás pak najde často sama. Třeba v podobě bývalého pivovaru Čechmánek. Tentokrát ve Zlíně.

2018

BÍLÁ PĚNA ZNOVU V JAROŠOVSKÉM PIVOVARU

Pivovar Heineken neodolal tlaku. Slovo dalo slovo, jak to bývá. Oblíbená jarošovská restaurace se po vnitřní rekonstrukci koncem roku 2019 znovu otevřela v původním pivovarském stylu.
Orosené půllitry značek různých pivovarů se budou čepovat v jarošovské pivovarské restauraci Masáro.

2019

KUNOVICKÉ MASÁRO

Kunovice patří do souměstí s Uherským Hradištěm a Starým Městem. Za pár měsíců tam Masáro otevře restauraci, pivnici a rozvozový servis. Vzniknou v bývalé provozovně U Hlaváčků, aby bylo pokrytí Uherskohradišťska lidovými gastro službami kompletní.

KRČEK, MASÁRO A FOTBAL

Masáro je aktivní sportovec a zároveň fandí fotbalu. Proto neodolal nabídce a koupil oblíbený sportovní bar a pivnici v areálu fotbalového stadionu v Uherském Hradišti. Po sportovním vybití můžete i vy uhasit žízeň v pivnici Masáro Krček.

ZNOVU KLEC

Skoro to ani nevypadá jako náhoda, protože kruh se pomalu uzavírá přesně tam, kde kdysi začal – v pivnici Klec. Martin hraje od malička hokej a sponzoruje hoby ligový klub, proto je hokejová pivnice symbolickým doplněním portfolia podniků Masáro.